KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE VE FRÝDLANTĚ N. O.

Kostel sv. Bartoloměje byl postaven mezi léty 1672-1690 a nahradil starší dřevěný kostelík sv. Matouše (Matěje) stojící pravděpodobně v místech dnešní kapličky na Kamenci. V první polovině 18. století byl rozšířen o boční lodě a presbytář do dnešní podoby. V průběhu doby pak procházel různými menšími či většími úpravami. K nejvýznamnějším patří opravy po velkých požárech města v letech 1886 a 1890. Z té doby také pochází nová podoba jehlanové střechy věže, před tím barokního cibulovitého tvaru. Na stěně kostela je náhrobek nájemců hutí Homoláčových, poblíž je litinový kříž ze zdejší slévárny a socha sv. Floriána.

Od 3. 5. 1958 je kostel nemovitou kulturní památkou.

KOSTELNÍ ZVONY

Čtyři kostelní zvony se poprvé rozezvučely v pátek 13. srpna 2010 ve 20 hodin, kdy ten den byly slavnostně zavěšeny ve věži. Zvony posvětil biskup ostravsko-opavské diecéze monsignor František Lobkowicz. Všechny čtyři zvony byly odlity ve zvonařské dílně Tomášková-Dytrychová v Brodku u Přerova. Jsou vyrobeny ze speciální slitiny určené k výrobě zvonů, takzvané zvonoviny. Všechny tyto zvony darovali pro město Frýdlant nad Ostravicí sponzoři.
Největší ze čtveřice je zvon Nejsvětější Trojice, který má průměr 1040 milimetrů, váží 850 kilogramů a vydává tón Fis 1.
Druhý největší je zvon panny Marie Karmelské, který má průměr jeden metr, váží 620 kilogramů a vyladěn je do tónu Gis 1.
Podle velikosti následuje zvon svatý Antonín s průměrem 890 milimetrů, který váží 362 kilogramů a zvoní v tónu H 1.
Žádným drobečkem ale není ani nejmenší z této čtveřice, zvon svatý Bartoloměj, o průměru 770 milimetrů, váze 282 kilogramů, který vydává tón Cis 2.

Původní frýdlantské zvony, kterými byli svatý Cyril, Bartoloměj, Josef, Pavel a Marie za války zkonfiskovali a odvezli do Německa nacisté. Podle pamětníků prý sice tyto zvony nakonec přetaveny na zbraně nebyly, nicméně po válce, když do Frýdlantu přišla výzva, aby si je zástupci města vyzvedli v Hamburku, nikdo pro ně nezajel. Prý snad proto, že v té době se už dostávali ke slovu komunisté, pro které zvony rozhodně prioritou nebyly.

„V devětašedesátém roce se pak podařilo nechat alespoň odlít nové ocelové zvony v Třineckých železárnách. Jejich zvuk byl ale horší, než kdyby se mlátilo kladivem do kolejnice a když se rozezněly, všichni psi štěkali,“ zavtipkoval pamětník Petr Babinec z Frýdlantu nad Ostravicí. „Tyto zvony se nakonec nedaly používat, protože zvonice byla ve špatném stavu a zvony ji rozkmitávaly a narušovaly její statiku,“ vysvětlil frýdlantský farář otec Petr Hrubiš. Před instalací nových zvonů proto z frýdlantské věže zvonily jen „elektronické zvony“, tedy nahrávka pouštěná z reproduktorů.

SLUŽBY

• Přístupnost je v době bohoslužeb, které se konají pravidelně (víkendy i přes týden).
• Přístup je téměř bezbariérový, do kostela jsou 2 vchody, s pomocí lze překonat.

DOSTUPNOST

Kostel se nachází na Hlavní ulici a u náměstí, nedaloko centra Frýdlantu n.O.

• Vlakem: 700 od stanice Frýdlant n. O.
• Autobusem: 700 od autobusového nádraží, 60 m od kostela je zastávka U padlých hrdinů
• Pěšky: přes náměstí vede značená stezka
• Na kole: k dispozici je u kostela stojan
• Autem: parkování na náměstí za kostelem nebo u obchodního domu OMMA naproti kostela

ZDROJ INFORMACÍ: Město Frýdlant nad Ostravicí; fm.denik.cz (autor Jana Rumianová)